Il castello di Žerotín a Nový Jičín – una nuova mostra sulla città

Tipo di prima: Monumenti e la storia. Consigliamo per: Vacanze tranquille.
Viene pubblicato: febbraio 2009

I visitatori del castello di Žerotín a Nový Jičín possono visitare la nuova mostra dedicata alla storia della città. I ritrovamenti archeologici ricordano la formazione del castello di Starý Jičín ed il successivo sorgere della città alla fine del XIII sec. parte della mostra, dal nome Lo scrigno della città presenta antichi reperti di valore.

Nová expozice s názvem Ve znaku zavinuté střely zahrnuje období od 13. století do roku 1775, kdy Marie Terezie osvobodila Nový Jičín z poddanství a jako municipální město jej vzala pod svou ochranu.

Historii hradu Starý Jičín osvětluje samostatná část expozice. Nová expozice byla v roce 2008 otevřena v rámci oslav 100. výročí tělovýchovy v Novém Jičíně.

Počátky panského sídla v Novém Jičíně spadají do konce 14. století, kdy panství patřilo pánům z Kravař. Po vymření jičínské větve pánů z Kravař v roce 1434 se panství stalo majetkem jejich dědiců, pánů z Cimburka, za jejichž doby došlo pravděpodobně k rozšíření dosavadního domu v opevněnou tvrz a rozšíření směrem do dnešního jižního traktu.

Jedinou dědičkou se po smrti Jana z Cimburka v roce 1472 stala jeho dcera Kunka z Cimburka. Za ní prodělal dům další stavební úpravy. Z této doby pochází střední trakt dnešního zámku s pozdně gotickým ostěním a bránou na prvním zámeckém nádvoří. Po skonu Kunky 1497 odprodal její manžel zadlužené panství Janovi z Kunovic, který v roce 1500 prodal město Nový Jičín s panstvím pěti bratřím ze Žerotína.

Výstavbu dalších traktů - pozdně gotického paláce ve druhém a koníren v prvním zámeckém nádvoří provedl po roce 1513 tehdejší držitel Nového Jičína - pan Viktorin ze Žerotína.

Nejmladší synovec Bedřich a jeho manželka Libuše z Lomnice vtiskli zámku jeho dnešní ráz. Trvalé turecké nebezpečí ovlivnilo výstavbu vysokých atik s řadami střílen a kulatých obranných věžic po obvodu zdí. Zámek - nejcitlivější část města z hlediska obrany, tak představoval jakousi citadelu. Součástí opevnění se stala rovněž horní brána se čtyřmi věžicemi a val s příkopem v prostorách dnešního zámeckého parku. Na valu stávala další kamenná hradba, k níž se obránci zámku dostávali dodnes patrnými výpadními brankami ve vnější zdi zámku.

Jeho jediný syn Jan odprodal v roce 1558 panství novojičínské městské obci a přestěhoval se na jižní Moravu. Odchodem šlechty končí výstavba zámku. Po této době budova ztrácela svůj původní význam. V roce 1590 se sem přesunula novojičínská radnice a po roce 1624 se zámek stal sídlem nové vrchnosti - hejtmana novojičínského jezuitského panství.

Po roce 1786 byla část zámku nad starými renesančními konírnami adaptována na vojenský špitál a do zámku se nastěhovali další úředníci, spravující rozsáhlý majetek akademie.

Období 19. století je obdobím stavebních změn na zámku. Původní pevnostní charakter dnes připomíná pouze střední křídlo a nároží západního traktu s dvěmi věžicemi.

Ve 30. letech dvacátého století se dokonce uvažovalo o demolici zámku, ze záměru však naštěstí sešlo. Po roce 1945 se zámek stal sídlem muzea, v současnosti Muzea Novojičínska.

Aperto

aprile - settembre	lun - ven 8:00 - 12:00 13:00 - 17:00 sab - dom 9:00 - 16:00
ottobre	lun - ven 8:00 - 12:00 13:00 - 16:00 sab - dom 9:00 - 15:00
gennaio - marzo, novembre - dicembre	lun - ven 8:00 - 12:00 13:00 - 16:00 dom 9:00 - 15:00